Amnézie - 2. kapitola

25. srpna 2014 v 11:38 | Harry Spike |  Amnézie
Tradá, je to tady!
Harry je zpátky a přichází dokonce i s novou kapitolou Amnézie, chvalte Pána!
Ehm, no. Takže, ráda vás všechny zase vidím (ne, že by vás bylo nějak moc, ale to je jedno) a jste prostě skvělí. Jak se vám dařilo?
Mě se dařilo docela dobře, v rámci možností. Byla jsem u rodinných přátel, kteří se mě jako obvykle pokusili opít, potom v Německu a na chatě, hrála jsem badminton, párkrát jsem ztratila vůli žít a následně objevila nový smysl života. Fakt dobrodružný týden.
Jinak, ještě nevím, jak to bude s tou recenzí na Asylum. A dneska jdu do kina na Strážce Galaxie, takže to bych potom třeba mohla zrecenzovat. Ještě uvidím.
Tak, a teď už k povídce.
V téhle kapitole se nám krapet pohne děj, zároveň je docela popisová (skoro mě napadá, jestli jsem to trochu nepřehnala... Doufám, že ne.) a nemyslím, že by se mi nějak zvlášť povedla, ale to si koneckonců nemyslím o žádném svém literárním díle. Takže vám k tomu můžu říct jen, posuďte sami.
Tak jo. To je ode mě všechno, následuje samotná kapitola.
Mějte se a naviděnou.




2. kapitola
O krátkou dobu později už mladík sedí u dřevěného stolu v nejbližší bageterii a před sebou má talíř s velkou bagetou naplněnou až po okraj masem, sýrem a zeleninou. Naproti němu sedí ten muž, kterého potkal na ulici, a v ruce drží to samé jídlo.
Teď, když v klidu sedí v restauraci, má konečně příležitost si toho cizince pořádně prohlédnout. V obličeji je opravdu hezký, má tmavě hnědé krátké vlasy a výrazně zelené oči. Oblečený je v tmavě šedém obleku s bílou košilí a modrou kravatou. Vypadá atraktivně.
Zrovna, když mladík dokončí toto zhodnocení, neznámý se zakousne do bagety a s labužnickým výrazem a přivřenýma očima si vychutnává její chuť. Zasněně vydechne:
"Já tak miluju tenhle podnik."
Ještě chvíli nepřítomně hledí kamsi do dáli a potom se obrátí ke svému společníkovi.
"Něco jsi mi chtěl říct."
Druhý muž sebou trochu trhne.
"Ehm, jo."
Cizinec se k němu zvědavě nakloní blíž přes stůl.
"Poslouchám."
Mladík si povzdechne a potom se na moment zamyslí. On není ani takový problém přijít na to, kde začít, protože toho přece jen zas tak moc není, jakožto spíš, jak to podat, aby to neznělo šíleně, nebo v horším případě jako výmysl.
Váhavě začne:
"Krátkou dobu, asi tak deset minut, před tím, než jsme se potkali... Jsem se probral z bezvědomí v jednom opuštěném domě v ulici, která se kříží s touhle. Ležel jsem jen tak na zemi... Pak jsem zjistil, že si vůbec nic nepamatuju. Nevím, jak jsem se tam dostal, ani jak se jmenuju, kde bydlím, jak jsem starý, jak vypadám... Prostě vůbec nic. Zkusil jsem prohledat svoje kapsy a našel jsem tohle," vyndá z kapsy u džínů mobilní telefon a položí ho na stůl, "Jsou v něm uložené dva kontakty, tak jsem na ně zavolal. Jedno z těch čísel neexistuje a druhé to nezvedá. Potom jsem došel na křižovatku a tam jsem měl nějaký záchvat paniky, nebo co to bylo. Tam jsi mě našel ty... A, hm, skončil jsem tady."
Upřeně se zadívá na svého společníka a očekává jeho reakci. Ten vypadá poněkud zaraženě. Nějakou dobu mlčí, potom pomalu promluví:
"Páni. Teda, to jsem fakt nečekal."
Jeho tváří přeběhne zamyšlený výraz, zatímco si druhého muže zkoumavě prohlíží.
"Nemyslíš, že bys třeba měl... Jít na policii?"
Mladík netuší proč, ale ten návrh se mu naprosto příčí. Skoro by se dalo říct, že ho děsí.
"Ne, to ne!" vyhrkne přehnaně rychle.
Cizinec významně pozvedne obočí a provrtá svého společníka pronikavým pohledem.
"To znělo docela podezřele," řekne.
"Jo... Já vím," odpoví mladík, "Ale prostě mám tak nějak pocit, že to není dobrý nápad. Nevím proč... Ale je to tak," bezradně pokrčí rameny.
Druhý muž si povzdechne a podrbe se ve vlasech. Potom zamyšleně vyhlédne z okna. Vypadá, že něco zvažuje. Po chvíli se ozve:
"Předpokládám, že nemáš kam jít?"
Mladík se na něj překvapeně podívá.
"Ne, nemám."
Muž se usměje a uličnicky na něj mrkne.
"Teď už jo."

Společně nastoupí do velkého bílého Mitsubishi. Mladík usoudí, že ten muž je nejspíš docela bohatý, vzhledem k tomu, že má velmi luxusní auto a i jeho oblečení působí draze. Mohl by být manažer, či ředitel nebo viceprezident nějaké společnosti.
Druhý muž se vedle něj usadí za volantem. Ještě, než nastartuje, otočí se ke svému spolujezdci.
"Jo, a zapomněl jsem se představit. Jsem Ryan."
S úsměvem napřáhne k mladíkovi ruku. Ten mu ji váhavě stiskne.
"Těší mě. Můžeš mi vybrat nějaké jméno."
"Hm...," Ryan se zamyslí a zadívá se na druhého muže. Chvíli studuje jeho tvář pohledem, potom prohlásí:
"Budu ti říkat Nate. Přijde mi, že se to k tobě tak nějak hodí."
Mladík pokrčí rameny.
"To nezní špatně," řekne. Jeho nové jméno se mu upřímně docela líbí.
"To jsem rád, protože jsem ti taky mohl začít říkat Dick," Ryan se na něj zářivě usměje, potom jako by nic nastartuje auto a vyjede s ním do ulice, kde se zařadí do provozu. Nějakou dobu jedou mlčky, Nate sleduje z okénka město. Brzy minou obchodní zónu, následuje centrum, ve kterém se nachází spousta moderních budov, většinou s velkými prosklenými okny a několik výškových domů. Silnice jsou tu velmi rušné, jezdí po nich spousta aut, taxíků i autobusů, proto jim trvá nějakou dobu, než se dostanou z této části města. Poté se před nimi objeví sídliště. Skládá se především z nových panelových domů, většina z nich působí stroze a jednoduše, ale i přesto zároveň celkem příjemným dojmem. Mezi nimi se rozkládají menší parky a pár dětských hřišť.
"Poslyš, Ryane," ozve se konečně Nate.
"Jo?"
"Proč mi pomáháš?" zeptá se mladík.
Druhý muž odtrhne pohled od silnice a na chvíli se s vážným výrazem zadívá Nateovi do očí. Potom pokrčí rameny a mírně se pousměje.
"No, těch důvodů je víc... Jestli chceš, můžu ti je vyjmenovat."
Nate přikývne.
"Jo, to bych byl rád."
"Tak dobře," Ryan se na chvíli odmlčí, potom se zhluboka nadechne a začne mluvit:
"Zaprvé, zvědavost. Strašně moc mě zajímá, jestli někdy zjistíš svou identitu a jak to s tebou dopadne a tak. A proto chci být u toho, až si třeba na něco vzpomeneš, nebo se dozvíš nějaký novinky. Zadruhé... To samozřejmě dělám z dobroty srdce," zašklebí se na druhého muže, "A zatřetí, protože seš hezkej. Jako fakt hodně."
Nate se zatváří trochu zaraženě, není si jistý, jak reagovat.
"Já... Jsem hezký?" zeptá se zmateně.
"Jo," přikývne Ryan, "Přímo k sežrání. Mrkni do zrcátka," pravou ruku zvedne z volantu a uchopí jí malé zrcátko visící ze stropu, které poté natočí Nateovým směrem.
Ten pohlédne na svůj odraz a musí mu dát za pravdu. Ze zrcátka na něj hledí mladý muž, může mu být něco pod třicet let, má zvláštní, docela hubený obličej, světle hnědé vlasy, které jsou vepředu mírně delší než vzadu a s jakousi nedbalou elegancí spadají ke straně, pár neposedných pramenů neposedných pramenů mu padá do očí. Překvapeně vydechne.
"No jo, vážně."
Ryan se tiše zasměje.
"A když se trochu umyješ a převlékneš se do něčeho míň špinavýho a otrhanýho, mohl by z tebe být klidně i model."
Nate zamrká, odtrhne pohled od zrcátka a otočí se na Ryana, který nyní s naprosto nevinným výrazem pozoruje vozovku.
"Ehm, no... Tak díky," řekne nakonec. Potom se opět zadívá do zrcadla. Ty oči, nos, ústa, ta tvář... Je mu to tak cizí, až ho to mate. Připadá mu, jako kdyby se na něj nedíval jeho odraz, nýbrž někdo úplně jiný. Ale ví, že je to jen jeho pocit. Dřív, předtím, než se mu stalo to něco - ať to bylo cokoli - bývalo vše určitě úplně normální.
Zatřepe hlavou a prohlíží si světle modré oči, které mu oplácí upřený pohled. Působí bystře, ale hluboko uvnitř nich je vidět prázdnota po něčem, co by tam mělo být a není. Něco, co dělá lidi lidmi. Minulost.
Čím je, když si nic nepamatuje? Když netuší, co prožil? Neví o sobě vůbec nic, mohl být úplně kýmkoli. A nejděsivější na tom je, že neví, jestli si vůbec někdy vzpomene.
Ze zamyšlení ho vytrhne, když auto zastaví.
"Jsme tady," řekne Ryan.
Nate sebou překvapeně cukne. Potom vystoupí z auta a rozhlédne se. Nachází se na dlážděné příjezdové cestě, která vede k velké moderní vile. Je dvoupatrová, hranatá, s plochými střechami, bílé zdi jsou místy nahrazeny dřevem, nebo aspoň něčím, co jako dřevo vypadá. V horním patře se nachází balkon a poměrně hodně velkých oken, v přízemí je téměř jedna celá stěna prosklená. Vedle ní se zvenčí rozkládá terasa, na které stojí několik dřevěných lehátek.
Dům se nachází v poměrně velké zahradě, která je pokryta upraveným trávníkem a pár stromy. Ohraničuje ji z plot skládající se z betonové části a latěk, za kterým se ze všech stran nachází jen prázdné prostranství. Nejbližší sousedé jsou přibližně dvě stě metrů daleko.
"To je tvůj dům?" zeptá se vcelku zbytečně Nate.
Ryan přikývne.
"Jo."
"Nádhera," poznamená mladík.
Druhý muž se pobaveně usměje.
"Taky se mi líbí."
Ryan se vydá po příjezdové cestě směrem k domu. Nate ho následuje. Projdou brankou, vedle které se nachází velký vjezd pro auta, za nímž parkuje elegantní černé Audi.
Muž zavede mladíka užší dlážděnou cestou ke dveřím. Před nimi se zastaví a chvíli hledá v kapse klíče. Když je najde, odemkne a nechá Natea vejít prvního, přičemž mu galantně podrží dveře.
Ocitne se v jakési předsíni, která dále přechází v chodbu. Na jedné stěně je přidělané velké zrcadlo, na druhé jsou háčky na oblečení, ze kterých visí několik bund. Pod nimi se nachází botník.
Nate pohlédne do zrcadla a poprvé se spatří celý. A zároveň se trochu zděsí, protože jeho oblečení vypadá na pohled celkem odpudivě... Má na sobě příšerně špinavou šedou mikinu a modré džíny, které jsou tak roztrhané, že je udivující, že vůbec drží pohromadě. Na nohách má okopané tenisky s rozervanými tkaničkami.
"Jo, já jsem to s tím převlečením myslel vážně," ozve se za ním Ryan.
Nate přikývne.
"Asi mi budeš muset něco půjčit."
"Jasně, to je v pohodě," odpoví Ryan, zatímco zamíří do chodby, "Pojď dál."
Mladík ho následuje. Vejdou do velké místnosti, která se nachází uvnitř u prosklené stěny. Je zařízena vkusně - v levé části se nachází něco jako obývací pokoj, s velkou plochou televizí stojící na bílé skřínce, naproti ní skleněný konferenční stolek a světle šedá pohovka, před kterou leží bílý chlupatý koberec. V pravé části místnosti se nachází jídelní stůl z tmavého dřeva, okolo něj stojí tři židle.
Za stolem je ve stěně směrem do domu výklenek, ve kterém je moderně zařízená kuchyně, kterou zleva ohraničuje cosi jako barový pult, na němž stojí malá domácí vinotéka.
Celá místnost by působila velmi přívětivým a upraveným dojmem, kdyby se v ní porůznu nepovalovalo oblečení, nádobí a dokonce i pár odpadků.
"Promiň, mám tu trochu bordel..." řekne Ryan, zatímco sebere z pohovky talíř s příborem a odnese ho do dřezu v kuchyni. Nate přikývne na znamení toho, že souhlasí, ale rozhodně mu to nevadí.
Druhý muž se na něj usměje.
"Chovej se tu jako doma. Jestli chceš, můžeš se posadit a nabídnout si něco k pití... Nebo pokud se chceš radši nejdřív umýt a převlíct, ukážu ti kde je koupelna a připravím ti nějaký oblečení."
Mladík přešlápne a pohlédne na svoje oblečení, které je v opravdu zoufalém stavu. A i se cítí špinavě.
"Rád bych se nejdřív umyl a převlékl," odpoví.
"Jo, jasně. Pojď za mnou," vyzve ho Ryan a společně opustí místnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 25. srpna 2014 v 12:49 | Reagovat

Užij si Strážce :3 Už jsem na nich byla 2x a je to tak nahláškovanej film, že možná půjdu potřetí :D A teď ke kapče:
Dick :DDDD (K tomu nemám co dodat, snad jen - chcípla jsem :D) Díky bohu na Nata :DD
A jak mu řekne že je hezký, och, bože ♥ Luv it :D A na to, že je to podle tebe popisovací kapča, tak je boží - ten dům bych brala :D ♥ Těším se na další část :)
Btw - Asi si vytvořím nějaký team Ryte xD

2 Harry Spike Harry Spike | Web | 26. srpna 2014 v 12:35 | Reagovat

[1]: Tak už jsem byla v tom kině :D Bylo to fakt úžasný, prostě skvělý! Klidně bych na to taky šla znova, ale zrovna nemám čas :D
Potom děkuji za tvůj komentář ke kapitole, moc mě to potěšilo a jsem ráda, že se ti líbila :) :D
A nápad teamu Ryte rozhodně podporuju xD
Jinak, zapomněla jsem ti odpovědět, když ses ptala na moje oblíbené díly SPN, takže teď to napravím. Je jich docela dost, z první série jsou to například 1x15 a 1x17. A 1x12, jak jsi psala je taky skvělá a Dean je tam strašně sexy xD
Ve druhý sérii se mi strašně moc líbily epizody 2x01 a 2x07 a 2x12 a 2x19.
Dál potom 3x03, 3x05, 3x12 a 3x13.
Ze čtvrtý série mám nejradši 4x01, 4x05, 4x06, 4x17 a 4x18.
Pátá série: 5x04 (future!Dean ♥ xD), 5x08, 5x09, 5x11 a 5x18.
S šestou sérií to vypadá následovně - 6x04, 6x09, 6x15, 6x17 a 6x18.
Ze sedmý série 7x06, 7x11, 7x12, 7x18 a 7x20.
Osmá série: 8x01, 8x08, 8x11, 8x13 a 8x18.
A teď ještě devátou sérii :D 9x04, 9x05 (dog!Dean ♥ :D), 9x07, 9x15, 9x19, 9x21, 9x22, 9x23.
Takže to je ono :D Omlouvám se, že jsem tě tak zahltila informacemi a že je jich tolik, ale já to prostě nedokázala prostručnit :D

3 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 26. srpna 2014 v 13:26 | Reagovat

[2]: Přesně tak! :D Nevím proč, ale přijde mi strašně sexy, když někdo z bráchů má na mále xDD Každopádně takhle to tady vyjmenovat bych nedokázala :D respékt :D (9x23 je boží xD Ale pro Deana to je trochu nepraktický.. Jak teď uvidí ve tmě? o.O :D) Jdu udělat ten team :D

4 Harry Spike Harry Spike | Web | 26. srpna 2014 v 16:56 | Reagovat

[3]: Já je dokázala vyjmenovat jenom protože jsem si otevřela složku, kde mám všechny ty díly, jinak z hlavy bych to přirozeně taky nedala :D
Tak jo :D

5 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 26. srpna 2014 v 16:58 | Reagovat

[4]: Jaký má Ryan vlasy? :D Vím jenom, že je zelenookej :D (Pokud si to teda nepletu s Natem :D)

6 Harry Spike Harry Spike | Web | 26. srpna 2014 v 18:06 | Reagovat

[5]: Taková tmavší hnědá :D

7 highfunctioning-sociopath highfunctioning-sociopath | E-mail | Web | 5. září 2014 v 22:40 | Reagovat

aah, here it is!
so much fluff :3
ty jo, nejdřív jsem myslela že to je opravdu destiel :D . Moc se těším na další díl :)

8 Kay Kay | Web | 11. září 2014 v 21:12 | Reagovat

Vypadá to zajímavě! Jsem zvědavá, co vlastně je Nate zač a... tajemství miluju! teď mi to nedá spát, dokud nebudou další kapitoly -_- ach jo :D

9 Slečna Postradatelná Slečna Postradatelná | E-mail | Web | 12. října 2014 v 20:26 | Reagovat

Už je to měsíc a stále žádná nová kapča :(( Prosím, prosím, další kapi :D :3 Tahle povídka je vysoce kawaii, tak už se tu konečně ukaž Harry :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama